Předvánoční rozjímání

                                               LOUSKÁČEK aneb jak krušnohorská dřevěná figurka dobyla svět. 

Do nejkrásnějších svátků v roce zbývá posledních pár dnů. Příbytky se tak pomalu začínají převlékat do vánočních kabátků a z regálů obchodních řetězců na nás kromě čokoládových Mikulášů a santovských ponožek pomrkávají i postavičky Louskáčků! 

Napadlo vás někdy, kde se tato figurka vzala a proč se považuje za symbol Vánoc?  

Německou figurku zná dnes celý svět. Ať už v souvislosti se slavným baletem, nebo jako symbol Vánoc - Louskáček je oblíbenou vánoční dekorací po celém světě, kde se Vánoce slaví. 

 Tak se pohodlně usaďte, nalejte si sklenku vína a přečtěte si  jeho příběh.

Před mnoha a mnoha lety žil v Erzgebirge (v Krušných horách) jeden velmi bohatý sedlák. Jeho jmění pro něj bylo vším. Opájel se penězi a bohatstvím, až pozbyl veškerých citů a jeho srdce ztvrdlo, stejně jako byly tvrdé ořechy, které miloval. Každé Vánoce jich spořádal kvanta. Sám. Ve své honosné chalupě. Ale vadilo mu je louskat. Ořechy byly tvrdé a on byl velmi pohodlný na to, aby bojoval s každým z nich, s jejich tvrdou skořápkou. A tak se rozhodl, že odmění toho, kdo přijde s nápadem, jak otevřít ořechy bez námahy.

Nabídka se rozkřikla po širokém okolí. A lidé tak přicházeli s všelijakými nápady. Voják navrhoval ořechy střílet. Ale tento nápad se neukázal zrovna jako šťastný. Ořechy buď odlétly stranou a nebo byly úplně poničené.  Tesař zase přinesl svou nejlepší pilu. S tou půjde ořech otevřít raz dva, řekl sedlákovi a jal se ořech rozříznout. Ale ten uskakoval a list pily se po tvrdé skořápce vždy jen sklouznul. Farmář doporučil své nejlepší slepice. Snažil se sedláka přesvědčit, že když je na ořechy nasadí, vysedí je jako kuřata - jádra ořechů se prostě vylíhnou sama. Ale ani to se neukázalo jako dobré řešení.

Jediný, kdo neběžel okamžitě radit sedlákovi pod vidinou velké odměny, byl starý řezbář panenek. Ten se zamyslel, zavřel se do své skromné a útulné dílničky a tři dny pilně vyřezával a vyřezával. Až se před ním zjevil panáček. Krásná statná figurka, oděna do slavnostního nedělního kostýmu krušnohorských horníků, s mohutnou čelistí, která si poradí s každým ořechem. Bohatý sedlák byl nadšen z řezbářova díla a doslova si Louskáčka zamiloval. Hravě si poradil s každým ořechem a byl tak nádherný. A v tu chvíli se stal zázrak. Tvrdé a necitelné srdce bohatého sedláka začalo měknout jako by to byl vosk vánoční svíčky. Najednou cítil teplo, cítil lásku. Už to nebyl ten bezcitný chamtivec. Svolal všechny lidi a rozdal jim své ořechy. Aby si i ostatní mohli užít krásné Vánoce. I starému řezbáři se odměnil. Nechal mu postavit novou dílnu, vybavil jej nejlepšími nástroji a spolu pak začali vyrábět ty nejkrásnější Louskáčky pro děti z celého světa.

Doufáme, že jste se alespoň na chvíli zastavili v předvánočním shonu a začetli se do našeho vánočního příběhu. Věříme, že i vy si užijete vánoční svátky se srdcem plným dobroty a lásky.

Krásné Vánoce.   

Vaše OOG