Jak se žilo před sto léty...

Přichází čas vánoční, čas rozjímání, klidu a pohody. Možná si najdete malou chvilku a podíváte se jak se žilo a pracovalo našim předkům před sto léty. Dovolili jsme si připravit pro vás pár zajímavostí z  období První republiky.  

Práce a výplaty

Dvacátá léta trpěla na obrovské rozdíly mezi dělnickou třídou a zámožnými jedinci. Zatímco průměrná roční mzda dělníka dosahovala k 7,5 tisícům korun (tedy až k 625 korun měsíčně), 25 lidí vykazovalo podle dobových daňových přiznání příjem v průměrné výši 11,1 milionů korun ročně, tedy přes 30 tisíc korun za pouhý jeden den.  

Republika po válce rychle bohatla, uměla nabídnout šanci těm, kteří se dokázali chopit příležitosti. S tím, jak se vyvíjela a kultivovala poválečná společnost, souvisela i otázka práce, resp. práva zaměstnanců.

Před válkou lidé pracovali i 10-12 hodin denně, ale v prosinci 1918 začal platit zákon, který zaměstnavatelům přikazoval nasadit osmihodinovou pracovní dobu, po pěti hodinách pak přibyla čtvrthodinová pauza. S tím však souvisely i nižší výplaty.

Výše mezd se za první republiky pochopitelně postupně měnila, stejně jako životní úroveň obyvatelstva. V roce 1925 byla uzákoněna placená dovolená dělníků, v jednom kalendářním roce si mohli vybrat 6-8 pracovních dnů.

Praxe byla nakonec přeci jenom trochu jiná a v menších továrnách byli pracovníci, dožadující se svého volného času, propouštěni.

Měli však nárok na podporu v nezaměstnanosti, která byla schválena již v roce 1919.

Výše mezd žen a mužů se důrazně lišila. Důkazem toho může být mj. informace o platu úředníka v roce 1929. Průměrná měsíční mzda takového zaměstnance je sice 1360 korun, skutečnost ale svědčí o tom, že muži dostávali 1550 korun, zatímco ženy pouhých 840 korun.

S platy samozřejmě souvisí i úroveň bydlení. Rodiny byly odkázány na malé byty a domy (více než polovina domácností žila v jedné místnosti) a drtivá většina bytů a domů nebyla vybavena koupelnami. Necelá čtvrtina bytů neoplývala tekoucí vodou.

Pavlačové domy měly vodovod na chodbě. Domky měly na zahradě pumpy. Stavění vodovodů bylo zdrojově, finančně i technologicky náročné. I suchý záchod pak byl společný pro více bytů, typicky se ukrýval např. za dveřmi se zabílenými okénky.

Abychom dokázali alespoň nějak srovnat, kolik stál běžný život tehdy a nyní, vzali jsme si na pomoc tato čísla z roku 1928. Popisují ceny vybraných potravin, zboží a služeb za první republiky. K těmto cenám jsme přidali hodnoty ze srovnávače cen Numbeo.com. 

•                                     1928                 2018
• Chleba (1 kg)           3,40 Kč            28,90 Kč
• Brambory (1 kg)     0,95 Kč             15,61 Kč
  
• Vepř. maso (1 kg) 16,90 Kč            83,95 Kč
  
• Mléko (1 l)               1,95 Kč             17,76 Kč
  
• Máslo (1 kg)          25,75 Kč          179,60 Kč 
  
• Vejce (1 ks)              0,85 Kč             4,99 Kč
  
• Cukr (1 kg)               6,20 Kč           14,90 Kč
  
• Pivo (1 l)                   2,90 Kč           29,56 Kč
  
• Pánská košile        24,92 Kč              992 Kč
  
• Pánský oblek       698,33 Kč            2352 Kč 
  
• Dámské šaty         571,67 Kč              785 Kč
  
• Boty                            100 Kč        2194,60 Kč
  
• Vlak jízdné (20 km)4,40 Kč           20,25 Kč 
  

• Jízdenka na MHD     1,20 Kč           24,00 Kč

Jak je ze srovnání vidět, v dnešní době si toho můžeme koupit mnohem víc. Podle serveru platy.cz se mzda dělníka v současné době pohybuje okolo 20 tisíc hrubého, tedy necelých 16 tisíc čistého. Pokud tedy skoupí celý tento seznam, zaplatí 6 743 Kč. Zbylo by mu tedy zhruba 9 tisíc korun.

Pokud by to samé chtěl učinit prvorepublikový dělník pobírající 590 Kč, zaplatil by 1459 Kč, na což by musel šetřit dva a půl měsíce. 

Prvorepubliková kuchyně

čerpala ze zvyklostí a tradic, využívala lokální suroviny a přitom byla dostupná i pro poválečné chudé obyvatelstvo. Aby se nasytilo, v receptech se využívalo těsto a mouka, nejsou tedy tak zdravé jako ty současné. Bylo jimi třeba pokrýt tu nejzákladnější potřebu za málo peněz. Základ každodenního jídelníčku tvořily brambory a chleba, pro úplné nasycení hladových krků pak ženy často připravovaly různé pečené sladkosti. Snídaně patřily horkým cikorkám (náhražka kávy, jež je zcela bez kofeinu, podobná meltě), což doplňoval krajíc chleba se sádlem, bohatší rodiny si dopřávaly máslo. Obědy vždy tvořila polévka. Ať už zeleninová, bramborová, čočková, fazolová nebo krupicová.

Kromě toho jedl prvorepublikový občan rýži, knedlíky, a pak právě ony pečené dezerty - buchty, bábovky, záviny, koláče. Obzvlášť oblíbená byla i sladká jídla z bramborového těsta.

Maso nebylo zdaleka tak dostupné jako dnes. Podávalo se pouze v neděli nebo o svátcích.

A úplně nakonec se podívejte na fotogalerii, kde můžete vidět, jak se pracovalo právě u nás.